S-KORE - Unavenej žít
MC S-CORE prosinec 2005
prěsne tak vole
zavírám oči, ma to ješte cenu
definuj zločin, odpověď je v nedohlednu
stereotyp, takže zejtra v jednu.
co, co, co
studený klima zase prišla zima
nálada je lína moloměsta zapadaná krajina
sněhu plná usína
někdy neco končí a něco práve začíná
nad plechovkou piva hledám pozitiva
unavenej žít píšu tenhle shit
tuška papír klid spousta problému
co nemám sílu řešit proti nim jít.
narazil sem na dno, je čas se vodrazit
nejde to tak snadno dalši masku nasadit
skrýt svoje emoce v tomhle roce v týhle sloce
malý je město, město Boskovice
víš, modelová situace půlky populace, zkurvené generace
jako S-CORE MC, vyjadřim to lehce už né tahy štetcem
ale svým slovem, stára fráze v novém
myšlení se v této dobe necení
když spousta lidi sedí ve vězení za umění
normalní to není, časy se mění,
chcou diktovat chování, mít o tobě přehled
morálně jak před rokem 89
měl sem to vědet , moje chyba
poučím se, tak už to byva
venku se stmyva, realita splývá
a ty nikdy nevíš, kdo se kurva díva
takže, prestaň se flakat a nemyslet dál,
usínam prece proto abych vstal
dalšich 24 krát 7 nejak ustal
jěšte sem to nevzdal mavnul rukou a šel dál
popisuju život jakej opravdu je
optimizmus se vytráci stejně jako naděje
kontex, začínam mit komplex
jěšte pořad píšu tenhle text,takže v poho
V hlavě zmatek, dalši patek, kterej strávim u fotek.
rozházenejch na stole
vzpominky na starý časy jěšte bolí vole
venku teplota podobná nule
a moje hiphopova role - furt sem dole
vločky padající k zemi nutí mě k zamyšlení
reflexe všedního dění v textech
rečnické otázky na první poslech
rudy nervy na zdech
pravidelni dech, bech
zda se jako druhy břeh
teď v roce 2005
nevracet se v čase spet
vnímám městskou šeď
nepripouštet si kurva tvrdej svět
2 roky zpátky nebylo to stejny jako teď
jak se to mohlo stát veci vzali rychly spad
nejde na to srat, klidnu hlavu zachovat
hej vole nesmiš si to tak brat zitra bude líp snad
paragraf na srdce, zákon na život co
zvázany ruce krokem beru dalši schod jo
kilometr ze ceduli s nápisem stop
na ceste životem pure hip hop
když vyjdeš ven s batohem seš vždycky podezreli
přibeh konči presně tak jak ste všichni chtěli
policije zastavuje chlap z auta vystupuje
bloček z kapsy vytahuje prukaz požaduje
pro nej je to fotka, pár udaju
pro me celej život spousta promarnenejch snu
vleze se ti do protokolu kam chodim na školu
jestli komunita drži pospolu
čekám až na úřade stanou od stolu
a začnu něco dělat uplatky nebrat
je potreba to srovnat
cesta k cíli nebyva vždy rovna
ale to asi každej sam zná
Ďakujem Nevvrymu za pomoc s textom :)